Historie

Obec Ořechov

Podle nejstarších záznamů býval Ořechov částí osovského panství . V roce 1364, když Jindřich z Ronova, řečený z Osové přišel s Janušem z Bechyně, manželkou Hyzlou a dědici na zmíněné panství, náležely k němu polovina Kadoce, Libochová, Ořechové a lesy u Chlístova. V této době nesla obec název Orziechowe. V roce 1366 došlo tehdy k rozprodání panství osovského. Poté prodali celou ves Ořechové i s příslušenstvím Mikšovi z Borotína, manželce Jitce a dědicům. Mikeš pak Orzechau v roce 1368 prodal Čeňkovi z Letovic a dědicům. Před rokem 1493 byla ves opět u Osové, protože Zikmund z Doubravice a Osové nechal připsat věnem své manželce Markétě z Kukvic ves Ořechové, Kadolec a polovinu Bítýšky.

Velmi důležitým pro Ořechov byl rok 1552. Tohoto roku se stává Ořechov centrem malého, ale samostatného panství, tzv. panství Novoořechovského, ke kterému náležely: Ořechov, Kadlec, pustá ves Chlístov s pustým dvořištěm a ves Kyjov. (Chlístov se nacházel mezi Ořechovem a Březejcem, Kyjov při cestě z Ronova do Rudy) Prvním majitelem panství Novoořechovského se stal Jan Přepyský z Rychemburka. Vrchnost sídlila do roku 1687 na zdejší tvrzi neboli na rytířském sídle, které se nazývalo Ořechovem, později Ronovem. Dalšími realitami, které vrchnost vlastnila byla hospoda, kovárna, pekárna, pivovar a mlýn Hamerský.

V roce 1609 prodala Ořechov Alena z Meziříčí Lvu Burianu Berkovi z Dubé a Lipého. Panství mělo mnoho nových majitelů. Po bitvě na Bílé hoře Vilém Muk z Ejvančic o ořechovský statek přišel a tak jej získal František kardinál Dietrichštejn. Z pohledu historie se jeví jako zajímavý rok 1687, kdy se Ořechov dostal dne 4. června pod panství křižanovské a jeho pána Dominika Ondřeje, hraběte z Kounic. V roce 1701 začala zkujňovat výheň v Ořechově, kdy se surové železo vozilo z Kunratic a v roce 1703-1710 byla v Ořechově v provozu vysoká pec. Ořechov byl v letech 1850-1867 osadou obce Křižanov, v roce 1867 se osamostatnil.

Politický okres měl Ořechov letech 1850-1855 v Jihlavě. Poté až do roku 1949 ve Velkém Meziříčí. Od roku 1949 je Ořechov součástí okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 spadá do okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980-1990 patří pod MNV Osová Bítýška. Od roku 1990 se stává opět samostatnou obcí.

Ronov, místní část Ořechova

Název obce pochází od jejího majitele Karla Endesmanna z Ronova. Vznikl z bývalé tvrze, dvora a ovčince (původní tvrz stávala v lese Horka nad dnešním Ronovem a brzy zanikla, nová pevnější tvrz byla postavena ve 13. století na Kopečku. ). Náleželo k ní také 320 měřic polí. Tvrz nebyla osídlena od roku 1687 a pustla. Po zrušení žďárského kláštera v roce 1784 byly polnosti rozděleny na 28 dílů, z chlévů a ovčince vznikly domy( v roce 1821 se stává z ovčince škola).Tvrz zchátrala a pozbyla tak svého významu. Proto byla změněna na panskou myslivnu. Došlo tedy k založení osady Ronov. Ta přináležela k Ořechovu, se kterým byla spojena cestou, později silnicí po rybniční hrázi.. Tato silnice byla při stavbě železniční tratě zrušena a přeložena na východní okraj obce. U tvrze stávala palírna, do které byla vedena voda dřevěným potrubím z lesa Horky a ze studny v Lubách u Ořechova. Posledním majitelem tvrze byl v roce 1687 Jan Pavel z Garu, majitel panství křižanovského. Na nádvoří původní tvrze stojí kaple svatého Antonína Paduánského, kterou dal vystavět již zmiňovaný Jan Pavel z Garu v roce1680. Svým odkazem určil nadaci 200 zlatých na její udržování. Na severní straně nádvoří tvrze bývaly na sklonku 17. století skelné hutě.V současné době je z bývalé tvrze obytný dům. Nad průjezdem v tvrzi je můžeme vidět znak Ronovců- dvě zkřížené větvičky (ostrve) a z vnitřní strany je zachována střílna a sluneční hodiny.